Drážďanský Stallhof

»Kurfiřtská zbrojní stáj« stojí poněkud ve stínu slavné drážďanské budovy, která ji obklopuje. Je to jeden z mála dochovaných svědků, který odráží lesk drážďanské renesanční epochy. Dokončen v roce 1591 za kurfiřta Kristiána I., sloužil dvůr jako jeviště turnajů, štvanic a rytířských her. Na posledně jmenované upomínají dva bronzové sloupy, které navrhl Giovanni Maria Nosseni, do jejichž kruhů se rytíři v plném trysku museli trefit svým kopím.

V úzce zastavěném drážďanském Starém městě je to nečekaně rozlehlý prostor, jenž se nabízí návštěvníkům mezi budovami Johannea, Dlouhou chodbou, bránou Georgenbau a Kanceláří. Reprezentantem zralého renesančního stylu jihoněmeckého charakteru je bezpochyby arkádová galerie s toskánským uspořádáním u Dlouhé chodby. Oblouky zdobí trofeje a reliéfy zbraní. Na vnější straně této dlouhé a úzké části budovy, ve které kurfiřtové kdysi uchovávali své zbraně, se nachází 102 metrů dlouhý Knížecí průvod. Původně byl vyveden stejnou technikou sgrafit jako velké Zámecké nádvoří. Kvůli lepší odolnosti byla omítka v letech 1905 až 1907 nahrazena 25 000 kachly z míšeňského porcelánu.

»Kurfiřtská zbrojní stáj«

Poté co Hans Irmisch mezi lety 1565 až 1567 postavil dům Kanceláře pro správní záležitosti drážďanských kurfiřtů v bezprostřední blízkosti zámku, vznikl na jeho zadní straně volný prostor - jako stvořený pro dvorní závody na koních. Irmisch a Paul Buchner zakomponovali toto závodiště mezi lety 1586 a 1591 do trojkřídlého areálu. Točitá schodiště v rozích dvora vedly až do druhého podlaží. Naproti budově Kanceláře uzavírala nádvoří »Dlouhá chodba«. Tvůrcem 22 obloukových arkád je pravděpodobně Giovanni Maria Nosseni. V dlouhém sálu horního podlaží byla nejprve vystavena galerie předků Wettinů, od roku 1731 sloužil jako galerie zbraní. Budova stájí pro ustájení kočárů a koní v přízemí a ubytování vznešených hostů v horním podlaží vznikla na východ od staré městské hradby. Po velkých přestavbách v 18. století se dnes představuje jako Johanneum a Dopravní muzeum. Z období renesance pocházejí oba bronzové sloupy sloužící při turnajích na zavěšování trofejí - kruhů, do nichž se šlechtici museli strefit kopím.

Barokní přestavba

V 18.století byl Stallhof zčásti stavebně upraven, většina těchto úprav však byla během sanace v roce 1935 odstraněna. Johann Christoph Knöffel vedl v letech 1744 až 1746 stavbu nádrže pro plavení koní na nádvoří a rozšiřování budovy stájí na obrazárnu. Jevištěm dvorských zábav jako turnaje, rytířské hry, štvanice a vyhazování lišek zůstalo nádvoří i nadále.

Zničení a obnova

Když byla obrazárna v roce 1872 přemístěna do dnešní Semperovy galerie, bylo Johanneum pod vedením Carla Moritze Haenela přestavěno na Historické muzeum, ve kterém byl vystaven inventář zbrojnice. Po zničení v roce 1945 byl celý komplex obnoven v renesančním stylu. Do Johannea se nastěhovalo Dopravní muzeum. V roce 1993 proběhlo začlenění Stallhofu do nově založeného zámeckého sdružení Zámky a zahrady Drážďany.