Dějiny trestu odnětí svobody jsou pestré. Sahají od žalářů přes káznice až k dnešním věznicím. Zločiny existují po celou dobu, jak je lidstvo staré, trest odnětí svobody však nikoli. S křesťanstvím však namísto odplaty nastupuje pokání a v klášterech vznikají první vězení. Od 19. století jde také o resocializaci vězňů. Sledujte však vývoj sami!
Hrad Stolpen (A)
Kromě káznice, vězení a nucených prací existovalo oficiálně až do roku 1953 také pevnostní vězení. Vězeň přitom žije ostře střežen v pohodlných místnostech a obdrží dobré jídlo - to je samozřejmě určeno pro obžalované z vyšších kruhů. Pevnostní vězení přitom nebylo považováno za ubírající na cti. Jednou z nejznámějších uvězněných byla hraběnka Coselová. Kdysi oslavovaná milenka Augusta Silného upadla v roce 1712 do nemilosti poté, co se příliš začala plést do politiky. Po téměř celé půlstoletí, až do své smrti v roce 1765, musela Anna Constantia říšská hraběnka von Cosel setrvávat v domácím vězení za hradbami hradu. V prostorách, kde hraběnka bydlela, představuje nově uspořádaná výstava její život.
Dále na zastávku B - Zámek Lauenstein
Zámek Lauenstein (B)
Na strmě spadající skále nad údolím říčky Müglitz trůní zámek Lauenstein - klenot saské renesanční architektury. Část zámku sloužila po mnoho let jako vězení. Když v roce 1853 sem byl umístěn okresní soud Lauenstein, vznikla řada vězeňských kobek a místnost pro hlídače. Upomínají na výkon trestu v minulých dobách, kdy ještě vězňové byli umísťováni do přísné samovazby. Hlavní budova zámku byla v uplynulých třech desetiletích zcela restaurována. Dnes se v ní nalézá také Muzeum východního Krušnohoří.
Podrobnosti o zámku Lauenstein
Dále na zastávku C - pevnost Drážďany, cca 42km
Pevnost Drážďany (C)
Poté co se Johann Friedrich Böttger chlubil tím, že umí vyrábět zlato, musel do pevnostního vězení. Kurfiřt August Silný nechal pro něj v drážďanské pevnosti postavit laboratoř, s jejíž pomocí měl splnit svůj slib. Namísto zlata objevil Böttger v roce 1708 proces výroby porcelánu - pozdější slavný míšeňský porcelán nebo také bílé zlato. Budovy dnešního Muzea drážďanské pevnosti jsou součástí původního bastionového opevnění německého města, které bylo postaveno v letech 1545 až 1555. Mladý vévoda Mořic zvolil druh opevnění, které bylo teprve nedávno vyvinuto v Itálii, aby svoji rezidenci ochránil nejmodernějším způsobem před účinky dělostřelby: Široké hradby měly zachytávat dělové koule obléhatelů a měly sloužit k postavení obranných kanónů.
Podrobnosti o pevnosti Drážďany
Dále na zastávku D - Zámek Nossen, cca 34 km
Zámek Nossen (D)
Hradby a věže zámku v Nossenu dominují pohledu na malé městečko uprostřed Saska. Od roku 1630 zde měl sídlo okresní hejtman. V průběhu staletí zde vznikl také okresní soud, důchodní úřad, trestní soud a žalář. V jižní věži, pojmenované po Lipsu Tullianovi se nachází vězení, které kdysi mělo jednoho slavného obyvatele: lupiče »Černé gardy« ‒ jedné z největších loupežnických band v Sasku. Staré mučící nástroje svědčí o krutých výslechových postupech dávné justice.
Dále na zastávku E - zámek Colditz, cca 47 km
Zámek Colditz (E)
Ve Druhé světové válce sloužil zámek jako zajatecký tábor pro spojenecké důstojníky. Díky své poloze na strmě spadající skále, která byla nasvícena reflektory a zajištěna ostnatým drátem a hlídkami, byl zámek považován za vězení, ze kterého nelze uniknout. Navzdory relativně pohodlnému každodennímu životu se sportem a divadlem, hudbou a výukou jazyků bylo zdokumentováno přibližně 300 pokusů o útěk. 30 úspěšných pokusů se dnes řadí k legendám vojenské historie. Díky knize bývalého britského zajatce Peta Reida a stejnojmennému filmu »The Colditz Story« se zámek stal známým po celém světě. Návštěvníci stále znovu obdivují staré hradby se svými mocnými věžemi, knížecí palác, renesanční portál kostela sv. Trojice, věž s vlašskou bání a starý kamenný most, který tvoří působivou kulisu.
