Zámek ColditzDůstojnický zajatecký tábor
Panské sídlo, lovecký zámeček, vdovská rezidence – zámek Colditz s bílými štíty je jednou z nejkrásnějších a stylově nejčistších stavebních památek 16. století ve středním Německu. Pokud se však dnes v zámeckém areálu tísní skupiny turistů z celého světa, není to většinou ani tak ze zájmu o renesanční architekturu. Důvody tohoto náporu jsou spíše novodobé, neboť z rozlehlého zámku se během druhé světové války stal významný internační tábor pro vysoce postavené důstojníky spojeneckých vojsk. Po celém světě jej později proslavila kniha »The Colditz Story« a stejnojmenný film.
Vězněni tu byli převážně britští, holandští a francouzští vojáci, mimo jiné také synovec Winstona Churchilla a synovec tehdejšího anglického krále George VI. Internovaní v tomto táboře nazývaném »Oflag IV C« (z německého Offizierslager, důstojnický tábor) však nebyli půvabným prostředím zámku ani v nejmenším nadšeni a chtěli jedno jediné – pryč. Přibližně 300 zdokumentovaných pokusů o útěk, někdy neuvěřitelně kreativních a někdy i úspěšných, dnes patří mezi legendy vojenské historie.
Kontakt s domovem udržovala rádia v tajných místnostech, zdmi se prokousávaly tunely a dokonce byl vyroben i větroň – této části zámecké historie se pochopitelně věnuje »Muzeum útěků«.
Ale i starý ochoz s mohutnými zdmi, knížecí palác, renesanční portál kostela sv. Trojice, věž s velšskou špicí a starý kamenný most stále udivují návštěvníky. V zámku sídlí také Saská zemská hudební akademie a mládežnická ubytovna »Europa-Jugendherberge Schloss Colditz«.
Omezený přístup pro tělesně postižené.
